Političtí představitelé Krymu otevřeně hovoří o spáse, kterou jim připojení k Rusku má přinést.
Jenže, co když se mýlí?
Míra dosavadní autonomie Krymu byla poměrně vysoká a s většinovým podílem ruského etnika je zaměření Krymu směrem k Rusku celkem pochopitelné. Hovoříme-li však o svobodě a nezávislosti tamních obyvatel, tato akce jí více nepřinese. Připojí-li se Krym k Rusku, dozajista ztratí statut autonomního území.
Možnosti jsou dvě.
Buď se Krym stane součástí již existující republiky/oblasti a výsady autonomního území již nebude mít. Nebo se stane novou republikou/oblastí, která však bude pod absolutní kontrolou Moskvy obzvlášť kvůli okolnostem, které současnou krizi provází.
Je téměř jisté, že se Krym součástí Ruské federace stane, jednak z historického hlediska, kdy se mnoho momentů ruské historie váže k tomuto území a jednak proto, že cena, na kterou na Krym Vladimir Putin ocenil je pro západ příliš vysoká. Hrdost nad rozumem nezvítězí a Krym bude opět ruský.
To, že Kreml nejspíš nepřemýšlí nad tím, jak těžké bude zajistit hospodářskou funkčnost poloostrova, který byl doposud na pevnině zcela závislý, je už pro jiný článek.
A to, že po tomto vítězství narostou Rusům, až příliš velká křídla je doufám pro jiné století.